V menu výše si vyberte téma úspor. A pak už je to jednoduché! Kdykoliv v průběhu dne (týdne, roku…). A ať žijete kdekoliv. A vlastně i v jakémkoliv věku můžeš nebo můžete (pro dříve narozené s úctou k Vašemu věku) sledovat a snižovat svojí uhlíkovou stopu. A tím i šetřit energii, finance, přírodu....
Aby náměty a rady byly praktické a využitelné co nejvíc, je řada z nich zaměřena na naše každodenní spotřební, dopravní a další volby. Prostě na činnosti, které se pravidelně opakují. Protože třeba pořídit si vlastní bydlení v pasivním domě, což je v dlouhodobém horizontu jeden z nejúčinnějších prostředků úspor, je volba, kterou můžeme učinit obvykle jen jednou v životě (když jsou okolnosti příznivé) a taková možnost je pro nás dostupná.
Dobrá zpráva je, že existuje řada jednoduchých a finančně nenáročných příležitostí k úsporám energie a snižování uhlíkové stopy. Díky tomu může snižovat a šetřit úplně každý! Stačí změnit některý z mnoha návyků, kterými si zjednodušujeme (někdy ale i komplikujeme) každodenní život. A činnosti často opakované, třeba i každý den, mohou ve výsledku přinést dopad stejný nebo i vyšší, než jednorázová investice do úsporného bydlení, energeticky šetrných spotřebičů apod.
Energie a klima spolu významně souvisí. Téměř 60 % skleníkových plynů v ČR pochází právě z energetiky. Proto je potřeba hledat úspory právě zde. A navíc (abychom Ti dodali odvahu i vědomí souvislostí) nejde jen o ochranu klimatu. Pro náš život a životní prostředí tyto úspory a změny spotřebního stylu mohou znamenat i další přínosy. Pří výrobě elektřiny, spalovacích procesech v dopravě i při průmyslové produkci se do ovzduší a vody uvolňuje řada škodlivých látek. Zejména dopravou se do ovzduší dostává řada polutantů, které vůbec neprospívají plicím (našim, ani těm planetárním) a životu celkově. A pokud změníš třeba své dopravní návyky ve prospěch aktivního pohybu nebo upravíš jídelníček, můžeš pocítit i přímý dopad na tělesnou kondici a zdraví.
Náhodně vybrané tipy:
Češi používají auto průměrně 24 minut denně. Takže celých 23 hodin a 36 minut auto někde (nesmyslně) stojí. Nevím, jak u Tebe, ale pro mě má větší smysl utratit pár korun za veřejnou dopravu než zaplatit statisíce za parkování.
A volbou veřejné dopravy pomáháš samozřejmě i přírodě, protože Tvá uhlíková stopa je nižší. Nejekologičtější volbou je systém MHD (zejména díky zapojení vozidel jezdících na elektřinu). Z dopravních prostředků, které se nabízejí na delší vzdálenosti, je nejekologičtější autobus. O třetinu větší stopu vyprodukuje cesta elektrickým vlakem. A dvojnásobnou stopu (ovšem stále menší než auto obsazené 1-2 osobami) pak má motoráček.
Náš tip: Rezervovat si předem sedadlo třeba přes web dopravce) je snadnější, než kdy dřív. A pak Tě už nic nebude rušit při kochání se přírodou nebo třeba při práci.
Kontrolní otázka - pamatujete si?
Kolik hodin (minut) průměrně využívá auto jeho uživatel?
Vytápění obvykle tvoří největší část spotřeby energie na bydlení. Vyměnit okna, změnit způsob vytápění nebo přidat chybějící izolaci je nejúčinnější cestou k úsporám, vyžaduje čas a často nemalou vstupní investici. Přesto můžeme začít šetřit prakticky ihned, stačí změnit způsob svého „teplotního využívání“ bytu…
Co takhle si místo zvýšení teploty radiátoru v zimě na tričko obléct ještě mikinu nebo svetr? Nebo místo naboso chodit po bytě v pantoflích/ponožkách? V tomto směru bychom se mohli inspirovat u Angličanů nebo Skotů.
Kdykoliv, jednoduše a skoro v každém bytě můžeme regulovat teplotu, na kterou se vytápí jednotlivé části obydlí. A pokud budeme topit přiměřeně a nepřetápět (tedy nastavíme např. 21°C v obývacím pokoji a 18°C stupňů v ložnici), prospěje to i tělu, omezí ospalost a může zvýšit odolnost proti nachlazení. Samozřejmě, chce to také trochu disciplíny, například zavírat dveře mezi místnostmi s různě nastavenou teplotou... Pomůže také správné větrání - krátce a intenzivně, jen aby se vyměnil vzduch (např. 2-3x denně).
Další jasnou možností úspor je udržovat pobytovou teplotu jen když jsme přítomni. Pokud nemáme termostaty a/nebo dálkové ovládání, bude to i dobré cvičení pro mozek :-) Optimální je vzpomenout si a „stáhnout“ topení v obýváku 1-2 hodiny předtím, než půjdete pryč či do postele. Při ztlumení topení až při odchodu (ale i to je lepší, než vůbec) vlastně předtápíme bez užitku prázdné místnosti.
Za každý 1°C, o který snížíme pobytovou teplotu ve vybrané místnosti, ušetříme cca 6% na jejím vytápění. A údržba radiátorů před sezónou (odvzdušnění, ale i vyčištění od prachu) může zvýšit účinnost topného systému až o čtvrtinu. Také je důležité radiátory nezakrývat, aby vzduch mohl volně proudit.
Základní provozní doporučení, pokud využíváte klasický elektrický boiler, zní: neohřívat vodu na více než 55 stupňů Celsia. Při vyšší teplotě se v boileru více tvoří a usazuje vodní kámen, což sníží účinnost ohřevu a způsobí nárůst spotřeby elektřiny.
Pokud bydlíte ve vlastním domě, vyplatí se uvažovat o zajištění teplé vody jiným způsobem, než klasickým elektrickým boilerem. Zvlášť pokud se současný boiler blíží ke konci své životnosti. Využití obnovitelných zdrojů energie umožní velké snížení či téměř úplnou eliminaci spotřeby energie pocházející z fosilních paliv. A úměrně k tomu se podaří významně snížit také uhlíkovou stopu!
Možností a variant se k tomu nabízí celá řada, například solární systém na střeše nebo ohřev pomocí kotle na biomasu (současně jde o uhlíkově téměř neutrální vytápění). Existují i „trojkombinované“ boilery, umožňující ohřívat vodu sluncem, v zimě pak kotlem na biomasu a jen od jara do podzimu, pokud nesvítí slunce, boiler dohřeje vodu elektricky. Vzhledem k rozsahu dostupných technologií a množství různých variant doporučujeme poradit se o konkrétním vhodném řešení s odborníkem či projektantem.
Při ohřívání vody běžným boilerem na elektřinu může ohřev teplé vody zodpovídat za víc než polovinu celkové spotřeby elektřiny (a odpovídající uhlíkové stopy) v domácnosti!