V menu výše si vyberte téma úspor. A pak už je to jednoduché! Kdykoliv v průběhu dne (týdne, roku…). A ať žijete kdekoliv. A vlastně i v jakémkoliv věku můžeš nebo můžete (pro dříve narozené s úctou k Vašemu věku) sledovat a snižovat svojí uhlíkovou stopu. A tím i šetřit energii, finance, přírodu....
Aby náměty a rady byly praktické a využitelné co nejvíc, je řada z nich zaměřena na naše každodenní spotřební, dopravní a další volby. Prostě na činnosti, které se pravidelně opakují. Protože třeba pořídit si vlastní bydlení v pasivním domě, což je v dlouhodobém horizontu jeden z nejúčinnějších prostředků úspor, je volba, kterou můžeme učinit obvykle jen jednou v životě (když jsou okolnosti příznivé) a taková možnost je pro nás dostupná.
Dobrá zpráva je, že existuje řada jednoduchých a finančně nenáročných příležitostí k úsporám energie a snižování uhlíkové stopy. Díky tomu může snižovat a šetřit úplně každý! Stačí změnit některý z mnoha návyků, kterými si zjednodušujeme (někdy ale i komplikujeme) každodenní život. A činnosti často opakované, třeba i každý den, mohou ve výsledku přinést dopad stejný nebo i vyšší, než jednorázová investice do úsporného bydlení, energeticky šetrných spotřebičů apod.
Energie a klima spolu významně souvisí. Téměř 60 % skleníkových plynů v ČR pochází právě z energetiky. Proto je potřeba hledat úspory právě zde. A navíc (abychom Ti dodali odvahu i vědomí souvislostí) nejde jen o ochranu klimatu. Pro náš život a životní prostředí tyto úspory a změny spotřebního stylu mohou znamenat i další přínosy. Pří výrobě elektřiny, spalovacích procesech v dopravě i při průmyslové produkci se do ovzduší a vody uvolňuje řada škodlivých látek. Zejména dopravou se do ovzduší dostává řada polutantů, které vůbec neprospívají plicím (našim, ani těm planetárním) a životu celkově. A pokud změníš třeba své dopravní návyky ve prospěch aktivního pohybu nebo upravíš jídelníček, můžeš pocítit i přímý dopad na tělesnou kondici a zdraví.
Náhodně vybrané tipy:
Alkohol sice může být již od dob Sumerů metlou lidstva, málokdo ale ví, že i konzumace alkoholických nápojů, stejně jako většina lidských činností, přispívá k nárůstu CO2 v atmosféře. Jak praví starý řecký citát, „když popíjíme, starosti podřimují“. Tvoje uhlíková stopa však ne! Ta spolu s Tvojí hladinkou roste, bobtná, expanduje, prosperuje.
Abys ji zkrotil, stačí například vědět, že dát si 1 skleničku (2dcl) stáčeného vína je jedna z nejlepších alkoholových voleb – má totiž malou uhlíkovou stopu. Mluvíme-li v půllitrech, doporučujeme dát si pivo točené. Obecně druhá nejlepší volba zahrnuje právě víno stáčené a pivo lahvové. Prekérnější je to potom s vínem z láhve, to má velkou uhlíkovou stopu. No, a panáky jsou skoro uhlíková no-go-zóna/apokalypsa. Jediný panáček zanechá tak velkou stopu jako decinku vína z láhve.
Zcela jinak se uhlíková bilance vyvine, pokud budeme brát v úvahu obsah zkonzumovaného alkoholu. Obecně přijímaná rovnice, že půllitr piva = přibližně 2 dcl vína = 1 velký panák totiž znamená opačné pořadí – na stejné množství alkoholu má nejnižší stopu právě panák, o něco hůře je na tom víno stáčené a točené pivo. A teď pozor, lahvové víno má stopu skoro 2x vyšší a lahvové pivo více než 2,5 x vyšší (!) než víno točené.
Ať tak, či onak, je vždy lepší pít s (uhlíkovou) Mírou.
Ač se jedná o relativně malá množství uhlíku, litr piva z láhve má jen poloviční uhlíkovou stopu oproti litrové lahvi moku boha Dionýze. A pro klidné „uhlíkové svědomí“, ať už z pohledu celkového objemu alkoholických nápojů, nebo množství zkonzumovaného alkoholu, lze doporučit zlatou střední cestu s běžným točeným pivem. S tím na tom budete z pohledu uhlíkové stopy vždy docela dobře.
Náš styl života se skládá z mnoha střípků - důležitých věcí, ale i běžných činností až automatických úkonů, nad nimiž vlastně už nepřemýšlíme, dostaly se stranou naší pozornosti. Každodenní detaily nejsou to hlavní, co právě teď (či dlouhodobě) řešíme, a nad čím přemýšlíme. Jistě - jsou věci podstatné, bez nichž se neobejdeme a ty je potřeba řešit často bez uhlíkových úvah.
Vedle toho, co je nezbytné, je však volný prostor pro svobodnou volbu, jak svůj čas naplníme, co děláme, i o čem přemýšlíme. A protože i uhlíkový ďábel se může ukrývat v detailu, vyplatí se zkusit „uhlíkově stopovat“, sledovat právě to, co děláš často a automaticky. Tady je pár příkladů pro inspiraci:
• Jezdíš autem kamkoliv a kdykoliv můžeš? Nebo aspoň někdy cestu na dané trase naplánuješ a zkusíš i alternativní možnosti přepravy?
• Chladíš jídlo v lednici na maximum, nebo se spokojíš s průměrným nastavením? A odmrazuješ mrazák, až když led zabírá většinu místa?
• Necháš si věci, které běžně a často používáš (bunda, boty, batoh…) opravit, pokud to jde, nebo je raději bez váhání nahradíš za nové?
• Tvoje oblečení (a mobilní telefon :-) nesmí být pozadu za nejnovější módou/trendem, proto je(j) vyměníš každý druhý rok nebo i častěji za nové?
• Když bychom šli do opravdu velkého detailu, tak třeba - používáš doma zásadně pouze tekuté mýdlo? (jeho významná nevýhoda je, že nejmenší „dávka“ bývá o dost vyšší než je nutné - a to navyšuje jeho uhlíkovou stopu nejméně o polovinu oproti mýdlu pevnému).
Odpověď a nápovědu, co je uhlíkově úsporné, najdeš sice jen u poslední otázky, ale jsme si jisti, že i u předchozích příkladů, třeba s pomocí ostatních tipů, snadno určíš variantu, která znamená snížení stopy.
Také ale platí, že uhlíkově klíčové činnosti jsou ty pravidelné. A tak nemusí výjimečně až tolik vadit nějaký ten uhlíkový přešlap. Když už se rozhodneme si takovou ne zrovna úspornou aktivitu dopřát, je důležité si ji s vědomím uhlíkového luxusu do hloubky užít. Prostě ať přinese radost. A pak je možné její stopu třeba kompenzovat jinde :-)
Uhlíkový drobnohled, aneb jak vytěžit z běžných činností snížení svojí stopy
Vytápění obvykle tvoří největší část spotřeby energie na bydlení. Vyměnit okna, změnit způsob vytápění nebo přidat chybějící izolaci je nejúčinnější cestou k úsporám, vyžaduje čas a často nemalou vstupní investici. Přesto můžeme začít šetřit prakticky ihned, stačí změnit způsob svého „teplotního využívání“ bytu…
Co takhle si místo zvýšení teploty radiátoru v zimě na tričko obléct ještě mikinu nebo svetr? Nebo místo naboso chodit po bytě v pantoflích/ponožkách? V tomto směru bychom se mohli inspirovat u Angličanů nebo Skotů.
Kdykoliv, jednoduše a skoro v každém bytě můžeme regulovat teplotu, na kterou se vytápí jednotlivé části obydlí. A pokud budeme topit přiměřeně a nepřetápět (tedy nastavíme např. 21°C v obývacím pokoji a 18°C stupňů v ložnici), prospěje to i tělu, omezí ospalost a může zvýšit odolnost proti nachlazení. Samozřejmě, chce to také trochu disciplíny, například zavírat dveře mezi místnostmi s různě nastavenou teplotou... Pomůže také správné větrání - krátce a intenzivně, jen aby se vyměnil vzduch (např. 2-3x denně).
Další jasnou možností úspor je udržovat pobytovou teplotu jen když jsme přítomni. Pokud nemáme termostaty a/nebo dálkové ovládání, bude to i dobré cvičení pro mozek :-) Optimální je vzpomenout si a „stáhnout“ topení v obýváku 1-2 hodiny předtím, než půjdete pryč či do postele. Při ztlumení topení až při odchodu (ale i to je lepší, než vůbec) vlastně předtápíme bez užitku prázdné místnosti.
Za každý 1°C, o který snížíme pobytovou teplotu ve vybrané místnosti, ušetříme cca 6% na jejím vytápění. A údržba radiátorů před sezónou (odvzdušnění, ale i vyčištění od prachu) může zvýšit účinnost topného systému až o čtvrtinu. Také je důležité radiátory nezakrývat, aby vzduch mohl volně proudit.